V této čtvrti, která je od svého založení oficiálním sídlem hlavních sardinských úřadů a zároveň sídlem sardinských šlechtických rodů, je stále možné obdivovat starobylé paláce, v nichž se psaly velké kapitoly sardinských dějin.
Královský palác (Palazzo Viceregio), který je v současnosti sídlem prefektury a zasedací síní provinční rady, byl sídlem místokrále Sardinského království a později hostil savojskou rodinu v exilu z Piemontu. Fasádu zdobí dlouhá řada pilastrů, uvnitř jsou nejvýznamnějšími prvky klenba atria, velké schodiště a přijímací hala. Dále pak bývalý Palazzo di Città, bývalé městské sídlo Cagliari až do konce 19. století, Palazzo Arcivescovile, Palazzo delle Seziate, sousedící s věží San Pancrazio, v němž se konala zasedání (seziate), během nichž místokrál vyslechl žádosti vězňů v nedaleké věži; Palazzo dell'Università, rozsáhlý komplex z 18. století v piemontském barokním stylu, hlavní sídlo univerzity v Cagliari, jehož součástí jsou rektorát, Aula Magna, univerzitní knihovna a umělecká sbírka "Luigi Piloni".
Dále Palazzo Boyl v neoklasicistním stylu, který do své stavby začlenil Portico delle Grazie a zbytky Torre dell'Aquila ze 14. století, a nakonec Palazzo Comunale postavený na začátku 20. století v novogotickém stylu se sloupovými okny a věžičkami. Po domluvě je možné navštívit ji a obdivovat obrazy Giovanniho Marghinottiho a Filippa Figariho a triptych radních v radní síni.
