Národní park skalních rytin Naquane v Capo di Ponte byl prvním parkem založeným v údolí Valle Camonica v roce 1955. Oblast má rozlohu přes 14 hektarů a je jedním z nejvýznamnějších komplexů rytých skal na světě. Uvnitř, v nádherném zalesněném prostředí, je možné obdivovat až 104 vyrytých skal, které jsou doplněny informačními panely a rozděleny do pěti snadno přístupných návštěvnických tras v délce asi 3 km. Kompletní prohlídka všech tras zabere nejméně 4 hodiny.
Na těchto velkých plochách šedavě fialového pískovce, vyhlazených působením ledovců, vytvářeli dávní obyvatelé údolí obrazy poklepáváním kamenným úderným nástrojem nebo vzácněji rytím hrotem. Chronologie rytin v parku leží mezi neolitem (5.-4. tisíciletí př. n. l.) a dobou železnou (1. tisíciletí př. n. l.), i když nechybí ani rytiny z historického období. Nejlépe zastoupeným obdobím je jistě doba železná, kdy údolí obývali Camunni z římských pramenů.
Některé skály jsou značně velké, jako například skála 1, která návštěvníka zaujme neobyčejnou bohatostí a rozmanitostí vyrytých obrazců, kterých je zde asi tisíc. Je zde mnoho postav zvířat, ozbrojených mužů, svislých rámů se závažími, lopatek, budov, značek pohárů a labyrintu.
Na mnoha skalách převažují schematicky ztvárněné lidské postavy v tzv. modlící se poloze: mají ruce směřující vzhůru, protilehlé nohy a lineární tělo, s určitými obměnami. Studie ukazují dlouhé trvání tohoto typu postavy, které začalo v neolitu a trvalo až do počátku doby železné. Na skalách v parku se mohou nacházet bojovníci, jezdci, zvířata, stavby, symbolické postavy a kamunské nápisy, které jsou někdy interpretovány jako prvky výjevů komplexního významu, ale je třeba opatrnosti. Velmi často byly povrchy skal opakovaně ryté a překrývaly se na nich postavy různého stáří. Takto vznikla například takzvaná "vesnická scéna" na kameni 35, kde některé budovy překryté dřívějšími scénami lovu jelenů jako by ukazovaly vesnici s jejími aktivitami. Některé postavy mají zvláštní uměleckou hodnotu, jako například slavné vyobrazení kněze, který utíká ze skály 35. V některých případech se setkáváme se skutečnými božskými zobrazeními, jako v případě skály 70, kde je velká postava se zjevnými jeleními parohy interpretována jako bůh Cernunnos, který nachází srovnání se slavným kotlem z Gundestrupu (Dánsko).